Jistebnice, naše milé rodiště.
Antonín Pešek 1873-1955

V táborském kraji v údolí leží město Jistebnice, vrchy a kopce v okolí, Stará hora, Šibenice. Sedmero vrchů kolkolem věnčí mé milé rodiště, na jednom kaple se zvonkem, s rozhledem krásným na pouště. Na čtyři strany silnice, do vesnic polí, dvanáct cest, na sever,západ štěpnice, na jihu zámek s parkem jest. U všech cest, silnic, stromů řad, na hrázích rybníků smrky a olše, založen také nový sad, rozkošné zajisté okolí naše. Půjdeš-li silnicí k Táboru, po stranách alej topolů, nazpět-li, když se ohlédneš, uvidíš školu, kostel, věž, jak ony nad městem vévodí, škola má dvoje poschodí. Na věži střecha zvonová - na ní se houpá poledník, níže lze spatřit ciferník; trochu níž ještě dva zvony, umíráček a Michal objemný. Jejich zvuk souladně nese se, volaje k modlitbě do chrámu, Michael na křídlech povznese mysl všech zbožných křesťanů. Kostel již starý pět set let, nová radnice let deset, stojí jak úhledná nevěsta, mající v průčelí erb města, na bílém poli červená růže, pět listů dokola. Náměstí nově dlážděno, kolem kašen nasázeno, několik akátů kvetoucích i také řadou v ulicích. Nejlepší ulice Palacká, dlažba a chodníky po straně, kdo má čas, hezká tu procházka až na most přes potok Cedron jde. Potok, ten přichází ze dvou stran, dolů od Smolíku, Chadimáku stékají se spolu, v místě, jež ''Ostrůvkem'' plove, západním pak směrem svoje vody v Smutný potok vlévá spojeným pak tokem znova končí, vzdálen Jistebnice, za Bechyní do Lužnice. Pak, kde se dvě cesty pojí, ze dvoru a městečka, v stínu dvou kaštanů stojí Matky Boží kaplička. Naproti byt zahradníkův, k němuž dvéře zazdili, aby večer při měsíčku schůzky mladých zkazili. Odtud táhne se zeď parku, k obrostlému vrátných domku, kde železná vrata jsou s mnohou pěknou ozdobou. Vejdi dovnitř stromořadím lip, keřů a kaštanů, brzy přijdeš k zámku nahoru. Vystavený v době novější na mírném tu stojí návrší, maje schodiště a balkon též, spolu krásnou, romantickou věž a za ní rudobílý prapor vlaje, hodin hlas zn,í jak když hraje a před zámkem taras, schody a koberec květinový v symetricky správném slohu, souladu skýtá pohled libý oku, mysli dobrou náladu. Ve stinném loubí prostřed houští lavička a stoleček, za smrčinou v rohu jižním zarostlý je domeček. Podobá se tvrzi málem z balvanů a kamení, jeho zdi se kryjí stále v břečťanové zeleni. Smrž a rybník pivovarský zvláště činí dojem hezký, v prostřed něho na ostrově besídka a stromy mnohé. Též jeskyně panny Lurdské mile dojme oko lidské, dřevěný zde také kříž, na něm krásný Pán Ježíš s bolestným výrazem ve tváři a z očí mu láska září. Večerní září červánků třpytí se okna na zámku, ohnivým leskem do zlata schází jen princezna zakletá, aby byl jako v pohádce, kde slouží hosti, tajné ruce. Uprostřed háje květů háv zdi a věž vypíná jako páv, k ozdobě kraje valně přispívá, panstvo sem na léto přijíždívá. Otomar Nádherný, svobodný pán zřídil tu překrásný, nádherný stan. Založil rozsáhlý hrazený park, konírnu, kurníky, vrátnice u dvojích vrat. Na podzim na hony přijíždí zas, oj, jak tam veselo bývá ten čas. Lovecká družina vyjíždí v kraj přes pole, lučiny, lesy a háj. Postřílí zajíců, koroptví též i srnců, vrací se vesele, v smíchu a hlaholu mnohých honců. Na zámku nastanou hody a zábavy, za hudby veselá chasa se baví, baroni, hrabata, šlechtické dcery tráví zde po hodech skvostné večery. Hosté se rozjedou i páni odjedou, než bude mráz. Odjedou do Vídně a v zdejší krajině smutně je zas. Hledíme na východ, uzříme Tisovou, Ovčín a rybníky a výše Orlov a za ním Dehetník, listnatý les,pak za ním pramalou, maličkou ves. V rybníku Smolíku bývá koupadlo, v hostinci ''U Hvězdy'' pěkné divadlo. Můžem se baviti dosti často příjemnou vycházkou ven za město. Pojďme již k rybníkům, v třešňový sad, jinde dnes parno jest, zde vane chlad. Zapějem, okřejem, co stačí plíce, rozkveť a šťastna buď, naše Jistebnice!
Známka.jpg
c.jpg
Logo Milan Pešek.jpg
POHLEDNICE JISTEBNICE
V nadmořské výšce 636 m na kopci nad Jistebnicí stojí kaple zasvěcená sv.Máří Magdaléně.
Ve starých dokumentech je občas uváděna jako ,,Církev", což pravděpodobně souvisí s pojmenováním starých dřevěných kaplí - cerkev.
Dnešní budova stojí na místě dřevěné kaple, postavené v roce 1347 Petrem z Rožmberka.
Ke kapli vede podél úvozové cesty od Jistebnice křížová cesta, ale zda vznikla s původní kaplí, se nepodařilo dohled. Jedná se o prosté kamenné kříže s rameny ve tvaru jetelových listů a s obdélníkovými kamennými rámečky v místech křížení.
V součastnosti je jich v nepravidelných rozestupech zachovaných třináct.
Uvádí se,že v 17.století žil u kaple poustevník, jakýsi Matouš Dušek, původně jistebnický měšťan. Jeho mrtvé tělo nalezli lidé v polích nedaleko Chotovin v roce 1675. Bylo mu 70 let.
Vroce 1858 byla dřevěná kaple zbourána a tehdejší majitel panství - Jan Nádherný z Borutína - rozhodl, že na jejím místě bude postavena kaple nová, prostornější. Než však došlo ke stavbě, Jan Nádherný zemřel, a proto otcovy plány uskutečnil až jeho syn Ludvík.
Ten nakonec postavil svatostánek skromnější, než se původně uvažovalo.
Kaple sv. Máří Magdalény byla vysvěcena dne 29.září 1861 českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Nebyla vybavena příliš bohatě a jako připomínka minulé kaple byl do věže zavěšen zvon, který vznikl přelitím zvonu původního.
Ten byl v roce 1585 vyroben Brikciem z Cymberku. Nový vznikl v díle zvonaře Franze Kuhnera a byl opatřen nápisem:,, Tento zvon Bohu všemohoucímu ke cti a chvále svatému Michalu archanděli i všem svatým andělům k poctivosti a sv. Máří Majdaleně na Poušti nad Jistebnicí nákladem vší osady slil slovutný Brikcí z Cymberku, zvonař v Novém městě Pražském přičiněním ctihodného kněze Pavla Paminondas Horského, toho času faráře Jistebnického léta 1585 Franz Josef Kuhner ubergross mich 1808."
Příběh zvonu z této kaple je velmi zajímavý. V době 1.světové války byl zrekvírován(prosinec 1916) a dvezen. V roce 1917 se však obecímu úřadu ozval farář z farnosti Bubovice s tím, že zvon získali pro tamní kostel, tedy nebyl rozlit na cenný kov. V roce 1927 se rozhodl Klub jistebnických rodáků zvon koupit a vrátit na původní místo. Protože byl poškozený, přelil a opravil jej zvonař Richard Herold z Chomutova a k původnímu nápisu připojil ještě tento: ,,Klub rodáků Jistebnických mne vzkřísil a vrátil rodnému kraji ".
V současnosti je kaple skromně zařízena a přístupná veřejnosti. Čas od času v ní probíhají koncerty převážně duchovní hudby.
KONTAKT


 
Jistebnice
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one